5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která přibližuje přírodovědné učivo na 1. stupni. Dává žákům příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Žáci získávají základ pro pochopení a porozumění přírodních zákonitostí a poznatků, které mohou uplatnit v praktickém životě. Seznamují se s vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a se závislostí člověka na přírodních zdrojích. Oblast učí žáky využívat přírodovědné znalosti ve prospěch ochrany přírody.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, které svým charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět procesům probíhajícím v přírodě, vzájemným souvislostem a vztahům mezi nimi.

Vzdělávací oblast umožňuje žákům poznávat přírodní a socioekonomické podmínky nejen v nejbližším okolí a na území ČR, ale i v Evropě a ve světě. Vychází z osobních zkušeností a znalostí žáků a rozvíjí jejich specifické zájmy.

Vzdělávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru vzdělávacího oboru Zeměpis je v zájmu zachování jeho celistvosti umístěn v této vzdělávací oblasti.

Strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

- výklad

- samostatná práce

- vyhledávání

- skupinová práce

- sebehodnocení

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

- rozvíjení schopností získávat informace při řešení přírodovědných i technických problémů a pracovat s nimi

- porovnávání a zobecňování nových poznatků a vlastních zkušeností a jejich využití v praktickém životě

- hledání odpovědí na otázky o způsobu a příčinách přírodních procesů

- porozumění vztahům a souvislostem mezi činnostmi lidí, přírodním a životním prostředím

- získávání základních informací o přírodních a socioekonomických poměrech ve vybraných státech

- podílení se svým chováním na ochraně životního prostředí

- osvojování dovedností předcházet a řešit situace ohrožující životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí

5.6.2. Chemie

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda

Období: 3.

Ročník: 9.

Předmět: Chemie

Konkretizované výstupy	OBSAH  UČIVA	Vazby a přesahy	Poznámky
Žák by měl: § rozlišit společné a rozdílné vlastnosti látek § rozpoznat přeměny skupenství látek § pracovat bezpečně s vybranými běžně používanými nebezpečnými látkami § umět reagovat na případy úniku nebezpečných látek § poznat směsi a chemické látky § rozeznat druhy roztoků a jejich využití v běžném životě § rozlišit různé druhy vody a uvést příklady jejich použití § uvést zdroje znečišťování vody a vzduchu ve svém nejbližším okolí § orientovat se v periodické soustavě chemických prvků § znát nejobvyklejší chemické prvky a jednoduché chemické sloučeniny § používat chemické značky vybraných prvků § rozpoznat vybrané kovy a nekovy a jejich možné vlastnosti § rozlišit výchozí látky a produkty nejjednodušších chemických reakcí § popsat vlastnosti a použití vybraných prakticky využitelných oxidů a kyselin, hydroxidů a solí a znát vliv těchto látek na životní prostředí § orientovat se na stupnici pH, změřit roztoku univerzálním indikátorovým papírkem § poskytnout první pomoc při zasažení pokožky kyselinou nebo hydroxidem § znát nejjednodušší uhlovodíky, uvést jejich zdroje, vlastnosti a použití § zhodnotit užívání paliv jako zdrojů  energie § znát příklady produktů průmyslového zpracování ropy § uvést příklady bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v potravě z hlediska obecně uznávaných zásad správné výživy § vědět o využívání prvotních a druhotných surovin § znát zásady bezpečnosti při práci s chemickými látkami § posoudit využívání různých látek v praxi vzhledem k životnímu prostředí a zdraví člověka	POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE Vlastnosti látek hustota, rozpustnost, kujnost, tepelná a elektrická vodivost Nebezpečné látky a přípravky značení a užívání běžných chemikálií Zásady bezpečné práce ve školní pracovně i běžném životě Mimořádné události úniky nebezpečných látek havárie chemických provozů ekologické katastrofy SMĚSI Směsi různorodé a stejnorodé roztoky, koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok vliv teploty a míchání na rychlost rozpouštění pevné látky oddělování složek směsi (usazování, filtrace, destilace, krystalizace) Voda voda v přírodě pitná a užitková voda odpadní vody čistota vody Vzduch složení čistota ovzduší, smog teplotní inverze ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK A CHEMICKÉ PRVKY Částicové složení látek molekuly, atomy, atomové jádro Prvky názvy, značky, vlastnosti a použití nejobvyklejších prvků Chemické sloučeniny Nejjednodušší chemické sloučeniny CHEMICKÉ REAKCE nejjednodušší chemické reakce nejobvyklejších prvků ANORGANICKÉ SLOUČENINY Oxidy názvosloví nejobvyklejších oxidů, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů Kyseliny a hydroxidy kyselost  zásaditost roztoků vlastnosti, názvy a použití vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů Soli vlastnosti., použití vybraných solí ORGANCIKÉ SLOUČENINY Uhlovodíky příklady a využití směsi uhlovodíků, alkoholy, aromatické uhlovodíky Paliva ropa, uhlí, zemní plyn průmyslově vyráběná paliva příklady využití Přírodní látky zdroje, vlastnosti bílkoviny tuky sacharidy vitaminy vliv na zdraví člověka CHEMIE A SPOLEČNOST Chemický průmysl v ČR výrobky, recyklace surovin Průmyslová hnojiva užití a hledisko ochrany životního prostředí Stavební pojiva cement, vápno, sádra užití v praxi bezpečnost při práci Plasty a syntetická vlákna vlastnosti, použití, likvidace Hořlaviny význam tříd nebezpečnosti zásady zacházení první pomoc při popálení nebo poleptání Léčiva a návykové látky	OSV, VDO, VEGS, MKV, EV, MV