Dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o utvoření a podobě samostatného československého státu.

Téhož dne kolem 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu.

Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska.

Na večer téhož dne vydal Národní výbor (autor Alois Rašín) první zákon, „zákon o zřízení samostatného státu československého“. Zákonem (úvodním prohlášením) byl proklamován československý stát:  „Samostatný stát československý se stal skutkem“. Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 slovenští zástupci.

(převzato z wikipedia.cz)