21.9. vyrazili žáčci druhé třídy ze ZŠ Mšeno pod dohledem paní učitelky R. Kůtkové, M. Palkoskové a M. Vaňkové směrem do Sloupu v Čechách, kde na ně čekal několikadenní pobyt plný dobrodružství .
„Tak odjezd, zamávat a jedem!“, zavelela v pondělí paní učitelka. Některým skanuly poslední slzičky rozloučení a už se frčelo.
Ve Sloupu nás srdečně přivítal pan správce J.Sedlák, ubytovali jsme se, a pak už následovala jedna akce za druhou. Počasí nám přálo, takže ubytovna zela neustále prázdnotou. Děti navštívily Samuelovu jeskyni, skalní hrad, lesní divadlo, kde sehrály několik scének, projely se na koních, při celodenním výletu do Nového Boru poznaly při exkurzi do místní sklárny těžkou práci sklářů, v lese pak rozeznávaly různé druhy hub a rostlin. V areálu ubytovny jsme plně využívali všech možností sportovního vyžití. Proběhla netradiční miniolympiáda (kluci a holky např. házeli polenem, skákali s batohem …), hrály se různé míčové hry, štafety …
Ve středu večer přišlo překvapení, na děti čekala noční stezka odvahy. „Kdo nechce nemusí,“ oznámily paní učitelky. Ale na ubytovně nikdo nezůstal. Druháčkové byli všichni odvážní a vydali se na tajemnou cestu lesem vyznačenou jen svíčkami, kde řádily hrůzostrašné příšery. Ale děti měly pro strach uděláno a stezku zvládly na jedničku.
Po celou dobu pobytu plnili žáčkové v soutěžních skupinkách v rámci projektu „Zdraví v našich rukách“ úkoly skřítka Vápníčka. Zaměřili jsme se na prevenci a péči o chrup. Děti luštily různé kvízy a tajenky, malovaly krále Zubíka, kterému se zkazily všechny zuby a pomohly mu získat zuby nové. Denně jsme si čistili správně zoubky a potřebnou dobu pro čištění měřili pomocí přesýpacích hodin.
Škola v přírodě utekla jako voda a při závěrečném karnevalu, když zazněla otázka: „Kdo by ještě pár dní zůstal?“. Všechny ručičky vystřelily směrem nahoru.
V pátek už se ale děti těšily zpátky do náruče svých rodičů, kteří je toužebně očekávali před školou.
Škola v přírodě se nám vydařila, děti mezi sebou navázaly nová přátelství a užily si čerstvého vzduchu. Nikomu se ani nezastesklo po televizi či počítači.
Po příjezdu domů se měli všichni kluci i holky čím chlubit, za své výkony a vědomosti získali spoustu diplomů a odměn. Nikdo neodjel s prázdnou. Máme opravdu všichni na co vzpomínat!
- napsala tř. učitelka Renata Kůtková
